5.7.2013 - Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
22. 7. 2013
Denní liturgie (Cyklus - C), 1. čtení: Iz 61,1-3a, Žalm: Zl 117(116), 2. čtení: 2Kor 4,1-2.5-7, Evangelium: Lk 10,1-9
Pochvala našich věrozvěstů
Málokterý světec naplnil ve svém životě tak věrně slova Pána Ježíše jako naší apoštolové, svatý Cyril a Metoděj. „Jděte do celého světa“ zní příkaz Spasitelův. A oni ho do posledního písmenka plní. Z rodné Soluně odcházejí do Cařihradu a odtud podnikají apoštolskou cestu mezi Araby. Pronikají až do Bagdádu, aby hledali slávu Nejsvětější Trojice. Ochotně jdou hlásat víru na Krym a roku 863 se ujímají misijního díla mezi Slovany. Přichází na Moravu, křížem krážem prochází území Slovanů. Vydávají se do Panonie ke Kocelovi. Potom putují do Benátek a odtud, na papežovo pozvání, do Říma. Právem píše jejich žák svatý Kliment Orchidský: „Jako orli přeletovali na všechny strany od východu na západ a od severu na jih. Všude kázali evangelium. Jako pramen zavlažující celý svět, napájeli žíznivé Božím slovem.“ A staroslovanská bohoslužba je chválí: „Slovem i srdcem hlásali národům Krista, Božího Syna, vtělenou moudrost i sílu slova.“
Svatý Cyril sám v předzpěvu ke slovanskému překladu evangelia volá: „Slyšte, všichni lidé slovanští, slyšte slovo, které přišlo od Boha. To slovo krmí lidské duše, sílí srdce i rozum, to slovo vede k poznání Boha.“
Slovem i písmem, celou dovedností svého mimořádného ducha usilovali, aby celé národy se nejen daly pokřtít a uvěřily, ale v pevné víře a ve správném poznání hledaly spásu. Jejich životopisec popisuje výsledek: „Týmiž ústy, jimiž dříve vzdávali ďábelské oběti u studánek a na všech místech uráželi Boha, jejich děti konají rozumné a neposkvrněné bohoslužby za veškerén svět a na každém místě se v novém lidu oslavuje Boží jméno!“ I sám Cyril umíraje, se mohl modlit: „Odevzdávám Ti ty, které jsi mi svěřil, jakožto tvé, neboť konají skutky Tobě milé.“ Dodnes musíme obdivovat, jak mladý chlapec Konstantin se dovedl odvrátit od her a zábav bohatého prostředí a celým srdcem se začíst do theologických spisů svatého Řehoře Naziánského. Jak jinoch Cyril uprostřed rozmařilého života na císařském dvoře dovedl čistě žít, odmítnout nabízené pocty, úřady, výhodný sňatek a zachovat si vznešený ideál. Jak ohnivý filozof dovedl vést disputace s učenci i nevzdělanými, Araby, Židy pohany i nepřáteli z vlastních řad, a přitom si zachovat mírnost a lásku. Dodnes obdivujeme, jak v neuvěřitelně krátkém čase se dovedli naučit nové řeči a mluvit ke všem v jejich rodném jazyce. Jak dovedli číst a vykládat Písmo svaté nejen řecky a slovansky, ale i židovsky, arabsky a v latině. Žasneme dnes, když si uvědomujeme, jak tělesně slabý Cyril s podlomeným zdravím vykonal obrovské cesty a stačil při nich nejen denně kázat, ale i psát celou řadu spisů, sestavit právní řád světský i církevní. A zvláště v dokonalém překladu Písma svatého vykonat dílo, které by stačilo na celoživotní program celých skupin učenců.
Podle Cyrilova žáka můžeme shrnout celé dílo: „Za krátký čas 42 roků se stal s anděly andělem, s apoštoly apoštolem, s proroky prorokem a se všemi svatými účastníkem slávy Boží.
Bratři a sestry, kéž i po naší smrti zbude z našeho života něco, co si zaslouží pochvaly dobrého učedníka Ježíšova. Amen.
